Zákon o přístupnosti webu: týká se i vás? Přehled pro firmy

Od 28. června 2025 platí v Česku zákon o přístupnosti a s ním hrozba pokut až 10 milionů korun. Není divu, že se ptá spousta podnikatelů: týká se to i mě? U většiny živnostníků a malých firem je odpověď uklidňující. Projdeme si, koho zákon opravdu zasahuje, kdo má výjimku a proč se přístupný web vyplatí i tam, kde vás k němu nikdo nenutí.

Upozornění: nejsem právník. Tento článek je praktický přehled z pohledu tvůrce webů, ne právní rada. U nejasných případů se obraťte na advokáta.

Co je přístupnost webu

Přístupný web je takový, který dokáže používat i člověk se zdravotním omezením. Nevidomý, který si nechává web předčítat odečítačem obrazovky. Senior, který hůř vidí a potřebuje větší písmo a dostatečný kontrast. Člověk s třesem rukou, který neklikne na drobné tlačítko. Nebo někdo, kdo ovládá počítač jen klávesnicí.

V praxi se přístupnost posuzuje podle mezinárodních pravidel WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Ta se opírají o čtyři principy: obsah musí být vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a stabilní, tedy fungovat i s asistivními technologiemi. Jako praktické měřítko se obvykle používá úroveň WCAG 2.1 AA.

Koho se zákon týká

Důležitá věc, kterou mnoho článků přehlíží: zákon nevymezuje povinnost podle toho, kdo jste, ale podle toho, jaký výrobek nebo službu nabízíte. U služeb jde zejména o:

• služby elektronického obchodování: e-shopy, online tržiště a další služby, kde spotřebitel na dálku uzavírá smlouvu (objednává, nakupuje, platí),
• finanční služby: spotřebitelské úvěry, platební a investiční služby, elektronické peníze,
• služby elektronických komunikací a přístup k audiovizuálním mediálním službám,
• prodej elektronických knih a softwaru pro ně,
• vybrané služby osobní dopravy, například webové a mobilní prodeje jízdenek nebo informace o spojích.

Na straně výrobků zákon míří hlavně na počítače, telefony, tablety a jejich operační systémy, samoobslužné terminály (bankomaty, platební a jízdenkové automaty) a čtečky e-knih.

Výjimka pro mikropodniky

Pro většinu čtenářů tohoto blogu je to nejdůležitější část. Zákon se podle § 2 odst. 3 písm. a) nevztahuje na služby poskytované mikropodnikem. Mikropodnik je firma, která splňuje obě podmínky zároveň:

• zaměstnává méně než 10 osob (počítají se i zkrácené úvazky),
• má roční obrat nebo roční bilanční sumu nejvýše 2 miliony eur.

Pokud tedy jako živnostník nebo malá firma s pár zaměstnanci provozujete e-shop, povinnost přístupnosti služby se na vás podle zákona nevztahuje. Výjimka platí trvale.

Pozor na dvě věci: výjimka se týká služeb. Pokud jako mikropodnik vyrábíte, dovážíte nebo distribuujete výrobky, na které zákon míří (například prodáváte terminály nebo čtečky), některé povinnosti vás stále mohou čekat, i když v mírnější podobě. A druhá věc: firmy rostou. Jakmile překročíte hranici 10 zaměstnanců nebo 2 milionů eur, povinnosti se vás začnou týkat.

A co běžný prezentační web s poptávkovým formulářem?

Tohle je nejčastější otázka, kterou dostávám od řemeslníků a menších firem. Zákon míří na služby, u kterých spotřebitel na dálku uzavírá smlouvu: vloží zboží do košíku, objedná, zaplatí. Čistě prezentační web, kde se jen dozvíte, co firma dělá, a pošlete nezávaznou poptávku, typicky smlouvu neuzavírá. Proto se podle převládajícího výkladu za službu elektronického obchodování nepovažuje.

Musím ale férově dodat, že oficiální metodický výklad k této hraniční situaci zatím chybí. Pokud váš web umožňuje objednávku nebo rezervaci s platbou a nejste mikropodnik, nechte si situaci posoudit právníkem.

Co musí splnit ti, koho se zákon týká

Pokud zákon na vaši službu dopadá (typicky e-shop středně velké nebo velké firmy), musíte zajistit hlavně:

• přístupnost samotné služby: web a případně mobilní aplikace musí splňovat požadavky na přístupnost, v praxi se vychází z WCAG 2.1 na úrovni AA,
• informace o přístupnosti: v obchodních podmínkách nebo podobném dokumentu popsat, jak služba požadavky splňuje,
• průběžnou péči: přístupnost udržovat po celou dobu poskytování služby, nejen jednorázově při spuštění,
• nápravu: když zjistíte nedostatky, bez zbytečného odkladu je odstranit a informovat dozorový orgán.

Nepřiměřená zátěž

Zákon pamatuje i na situace, kdy by splnění požadavků bylo pro firmu neúměrně drahé nebo by vyžadovalo zásadní změnu služby. Na takovou výjimku ale nestačí jen prohlásit, že je to drahé. Je potřeba odborné posouzení podle kritérií v zákoně, které se musí pravidelně obnovovat, a informovat o tom zákazníky.

Přechodná období

Pro některé situace platí přechodná ustanovení až do 28. června 2030. Týká se to například služeb poskytovaných na základě smluv uzavřených před 28. 6. 2025 nebo výrobků, které poskytovatel pro službu používal už dříve. Nový e-shop nebo zásadně předělaný web by ale měl požadavky splňovat rovnou.

Kontroly a pokuty

Dozor nad e-shopy a službami elektronického obchodu vykonává Česká obchodní inspekce. Za porušení povinností hrozí pokuta až 10 milionů korun. V krajním případě může dozorový orgán zakázat další poskytování služby. Inspekce se přitom zaměřuje i na to, zda to, co firma o přístupnosti uvádí v podmínkách, odpovídá skutečnosti.

Proč se přístupný web vyplatí, i když nemusíte

I když máte jako mikropodnik výjimku, doporučuji na přístupnost nerezignovat. Ne kvůli úředníkům, ale kvůli zákazníkům a vyhledávačům:

• Víc zákazníků: lidí se zrakovým, pohybovým nebo jiným omezením je mnoho a s věkem přibývají. Starší zákazník, který si na webu nepřečte drobné šedé písmo, odejde ke konkurenci.
• Lepší SEO: přístupnost a SEO stojí na stejných základech. Správné nadpisy, popisy obrázků, srozumitelné odkazy a čistý kód pomáhají odečítačům obrazovky i vyhledávačům.
• Lepší použitelnost pro všechny: dostatečný kontrast oceníte na slunci, velká tlačítka na mobilu v jedné ruce, titulky u videa ve vlaku bez sluchátek.
• Připravenost na růst: pokud firma poroste nebo budete prodávat větším partnerům, přístupný web už máte.

10 rychlých úprav, které zvládnete hned

1. Dostatečný kontrast textu: žádné světle šedé písmo na bílém pozadí. Kontrast ověříte zdarma online nástroji.
2. Popisy obrázků (alt): každý obrázek, který nese informaci, má krátký výstižný popis. Čistě dekorativní obrázky mají popis prázdný.
3. Logická struktura nadpisů: jeden H1, pod ním H2, pod nimi H3. Nadpisy nepoužívejte jen proto, že „vypadají hezky velké“.
4. Ovládání klávesnicí: zkuste projít web jen klávesou Tab. Vidíte vždy, kde se nacházíte? Dostanete se ke všem tlačítkům?
5. Popisky formulářových polí: každé pole má viditelný popisek, ne jen šedý text uvnitř, který po kliknutí zmizí.
6. Srozumitelné chybové hlášky: „Zadejte e-mail ve tvaru jan@firma.cz“ místo „Chyba ve formuláři“.
7. Výstižné odkazy: „Ceník rekonstrukcí“ místo „klikněte zde“.
8. Dostatečně velká tlačítka a rozestupy mezi nimi, hlavně na mobilu. Pro řemeslníky, jejichž zákazníci hledají hlavně na telefonu, je to zásadní (víc v článku Web pro řemeslníky).
9. Možnost zvětšit text: web se nesmí rozbít, když si uživatel zvětší písmo nebo zoom na 200 %.
10. Žádný automatický pohyb bez možnosti zastavení: automaticky se přehrávající video se zvukem nebo rychle se točící slider jsou pro mnoho lidí překážkou.

Pokud chcete jít dál, vyplatí se audit podle WCAG, ideálně v kombinaci s testováním skutečnými uživateli. U nových webů je nejlevnější myslet na přístupnost od začátku. Dodatečné úpravy hotového webu bývají dražší.

Jak přístupnost svého webu otestovat za 15 minut

Nepotřebujete žádné drahé nástroje. Základní kontrolu zvládnete sami:

• Test klávesnicí: odložte myš a projděte web jen klávesami Tab, Shift+Tab a Enter. Musíte vždy vidět, kde se nacházíte, a dostat se ke všem odkazům, tlačítkům i do formuláře.
• Test zvětšení: zvětšete stránku v prohlížeči na 200 % (Ctrl a +). Text se nesmí překrývat ani mizet a nesmíte muset posouvat do stran.
• Automatický audit v prohlížeči: v Chromu otevřete nástroje pro vývojáře (F12), záložku Lighthouse a spusťte kontrolu přístupnosti. Dostanete skóre a seznam konkrétních chyb, třeba chybějící popisy obrázků nebo nízký kontrast.
• Kontrola kontrastu: bezplatné online nástroje (například WebAIM Contrast Checker) vám řeknou, jestli je text dostatečně čitelný.
• Odečítač obrazovky: zkuste si web nechat přečíst. Na iPhonu a Macu je k dispozici VoiceOver, na Windows bezplatný program NVDA. Pět minut stačí, abyste pochopili, jak web „vidí“ nevidomý člověk.

Automatické nástroje odhalí jen část problémů. Pro základní představu jsou ale skvělé a mnoho chyb opravíte během jednoho odpoledne. Mimochodem, většina z nich zlepší i pozice ve vyhledávání. Proč, vysvětluji v návodu Jak se dostat na první stránku Googlu.

Časté otázky

Mám e-shop a jsem OSVČ bez zaměstnanců. Musím něco dělat?

Podle zákona jako mikropodnik povinnost přístupnosti služby nemáte. Přesto doporučuji základní úpravy z článku. Pomůžou vašim zákazníkům i pozicím ve vyhledávání.

Musím na web dávat prohlášení o přístupnosti?

Povinnost informovat o přístupnosti mají poskytovatelé služeb, na které zákon dopadá. Mikropodniky s výjimkou ji nemají. Krátká stránka „Přístupnost“, kde popíšete, co jste pro přístupnost udělali, ale může působit důvěryhodně.

Pomůže mi nějaký „přístupnostní plugin“?

Buďte opatrní. Lišty a widgety, které slibují „přístupnost jedním kliknutím“, problémy v kódu webu zpravidla nevyřeší a samy o sobě splnění požadavků nezaručí. Skutečná přístupnost vzniká v návrhu a kódu webu.

Týká se zákon i webů veřejné správy?

Weby úřadů a veřejných institucí mají povinnost přístupnosti už delší dobu podle samostatného zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Tento článek se věnuje soukromým firmám.